Rozdílů ve zdravotním systému mezi Saudskou Arábií a ČR je spousta. Základem je to, že Saúdská Arábie používá Americký model zdravotnitcví. Tedy jiné rozlišení pracovních pozic, jiné kompetence. Nebudu se pouštět do žádných podrobností, nejsem odborník a určitě na to nehodlám studovat literaturu. Jen si třeba jednou budu chtít připomenout ty rozdíly mezi nemocnicí tady a v ČR. Velmi pravděpodobně si tento článek budu průběžně doplňovat, jak budu pročítat jednotlivé předpisy. Jedná se o věci, které se mi už podařilo nastudovat v předpisech mé nemocnice, upozorňuji, že tedy to není o celé Saudské Arábii ale čistě o nemocnici ve které pracuji, navíc můžu porovnávat s jen zkušenostmi z jedné nemocnice v ČR. Dále rozhodně neříkám, jestli je to dobře či špatně. Na všem se dá najít něco dobrého něco špatného. Oba systémy zdravotnictví mají to své. Mně rozhodně nepřísluší něco hodnotit a už vůbec ne v této fázi. Na mně je se teď tomu tady přizpůsobit.
1) Podávání transfúzí
Toto je asi největší překvapení pro mě, protože v tomto bodu je mnohem větší zodpovědnosti na sestře. V podstatě doktor tu transfuzi jen naordinuje, dá popis v počítači kolik transfúzních jednotek a jak dlouho má kapat. Pokud nemá pacient vyšetřenou krevní skupinu, naordinuje tento odběr. Měl byl tedy ještě podepsat souhlas s pacientem o transfúzi. Pak už je vše na krevní bance a sestře.
Sestra provádí odběr na krevní skupinu a protilátky. Pokud se jedná o první odběr v nemocnici, provádí se ještě druhý odběr a to jinou sestrou.
Sestra změří pacientovi fyziologické funkce.
Připraví si transfúzní set a propláchne ho fyziologickým roztokem. To mě překvapilo nejvíce. Dle mé školitelky se údajně vše dá rovnou do pumpy.
Sestra si pošle pro transfúzní přípravek. Pak probíhá dvojí kontrola. Tedy dvě sestry kontrolují - číslo konzervy, jméno pacienta, krevní skupinu pacienta, krevní skupinu konzervy, datum expertce. Pak jde rovnou podat. Žádný test krevní skupinu u lůžka lékařem jako v ČR.
Sestra podává krevní transfúzi, oficiálně bez přítomnosti lékaře. V ČR by měl být lékař přítomen.
Při reakci v průběhu podání, sestra tranasfúzi zpomalí a informuje lékaře. Tato odpověď mě asi nejvíce překvapila v testu.
Transfuzní přípravek dle směrnic je nutné začít podávat do 30 minut od přinesení na oddělení. Pracovník, který jde pro transfúzní přípravek, smí vyzvednout pouze jeden přípravek v daný moment. Transfúze tady většinou dle lékaře a mé dosavadní zkušenosti kape 3-4 hodiny.
2) Nazogastrická/ orogastrická sonda
Největší rozdíl - nesmí se tu poloha sondy potvrzovat aplikací vzduchu a poslechem. To je zakázané. V ČR jsem to v životě nedělala jinak než takto.
Po zavedení u dospělého člověka musí proběhnout potvrzení rentgenovým vyšetřením. Kontrola lékařem, který potvrdí správné uložení dle rentgenu a dá svolení sondu používat. Dále by ověřování mělo probíhat za každé služby pomocí vyšetření pH žaludečního obsahu, pomocí papírků. S tím, že pH by mělo být pod 5,5.
Ve směrnici je i přesně určeno jak musí být sonda připevněna ke kůži. To mi přijde úsměvné. Většinou se tu nelepí k nosu, ale na tvář. a u nosu se označuje náplastí přesně na kolika centimetrech sonda je.
3) Cévkování
Dle směrnice je tu cévkování vždy nutno provádět ve dvou sestrách, kvůli sterilitě.
Dle směrnice jsou určené přesné velikosti cévek pro koho. To se přiznám mi přijde úsměvné. Neboť v ČR pro mě bylo běžné používat 16,18, někdy 20 už dle situace.
Tady je dána pro ženy velikost 12-14, pro muže 14-16.
V ČR by měla výměna cévky proběhnout dle typu materiálu. Nejčastěji po 28 dnech. Tady je ve směrnici vysloveně napsáno, že se cévka nemění. Jediný důvod pro změnu cévky jsou příznaky infekce, ale žádné pravidelné měnění cévky.