Sobota se nesla ve znamení budu se učit, budu se učit, budu se učit. No snaha byla, ale přiznávám, že učit se s materiálem jen v počítači není pro mě. Mě to furt láká k internetu, a třeba k psaní těchto stránek. Navíc uznávám, že mám pocit že moje vědomosti jestli jsem nějaké někdy měla, jsou na dovolené. No stihla jsem pročíst jen materiály k nedělním tématům. Na pondělí už nejsou síly.
Jediné co jsem udělala jiného, došla jsem naproti do Pandy, a přitom zjistila jak tu člověk fakt jako Evropan budí pozornost. A to nejsem, žádná blondýna naopak typ kterých bych si myslela, že lehce zapadne. Mě to doteď nedocházelo, ale já když tu chci přejít, tak spousta aut brzdí a troubí třeba, a ona je to známka, že si myslí, že čekám na taxík. Ha ale to se spletli, já se jen odhodlávám vydat se do silnice :-D Každopádně krom přecházení silnice tu ještě nebyla chvíle kdy bych se cítila nějak v ohrožení. Chodím normálně oblečená, jen dodržuji dlouhý rukáv nahoře, vlasy normálně odhalené, ale to už tu má spousta žen.
Pračka sice nefunguje, ale trouba ano, po týdnu si poprvé vařím. Jako moje stravování tu je první týden bída, bud jsem v restauraci (haha a věřte, že to v začátcích zase tak často nejde, nebo to člověka trošku zruinuje) a nebo jím naprosto nezdravě, ale není to zase o ničem jiném než mé lenosti. Každopádně složení mé lednice obsahuje hlavně věci proti depresi, Nutella, Cola, zmrzlina... no a chipsy.