Den 87 - Přesčas, a zase s náladou dolů

     Na dnešní den mi změnili pacientku, posunula jsem se jen o box vedle. No upřímně nevím, asi už bych raději zůstala u té předchozí. Tam už dnes moc práce nebylo. U mé pacientky doktoři vymyslely miliardy odběrů, jen to nikomu den předem neřekli, takže to zbylo na mě udělat přes den. Když jsem se ujišťoval, že je to opravdu už vše, že další odběry už dnes nebudou odpověď ano. Pacientka byla při vědomí a to prostě takové množství odběrů nechcete. Nakonec jsem poprosila kolegu specialistu na odběry. Přiznávám, já tady jejich systém na odběry vyzkoušela jednou, takže si v tom moc komfortně zatím nepřijdu. Každopádně realita jiná, odpoledne si doktoři vymyslely další. Ehm, šla jsem za mou školitelkou zda to může zkusit, ale že slečna jistojistě už odmítne. Jaké bylo moje překvapení, že má školitelka suverénně odebrala krev z periferní kanyly. No přiznávám, nemám přečtené předpisy, tvrdí mi, že to je dle předpisů, nezbývá mi než věřit, ač se mi to nelíbí. 

     Takže můj den byl fakt všelijaký, asi jsem měla méně práce než předchozí dny, ale zase to bylo více náročné psychicky. Do toho je to 7 denní služba v 8 dnech, takže už i únava u mně hrála roli. 

     Nevím proč, vždy když mám mít volno, tak předtím mám blbé předání služby. Tak to bylo i tentokrát. Nevím co dělám špatně, každopádně noční služba si zase něco našla. Takže já jdu domů zase s hlavou dolů. Stále jsem ve fázi nahoru a dolů. 

     Jsem tak unavená, že ač vidím nádherně osvícené stromy a nějaký ruch v zahradě u naší nemocnice, jsem líná se tam jít podívat. Jediné co zvládnu udělat fotky od autobusu a pelášit spát. V pracovní skupině se beztak dozvím zítra o co šlo. No ne zítra, už večer začnou chodit zprávy ve velkém. Dle fotek kolegyň to byla asi nádherná akce se spoustou jídla. Šlo o akci k vyhodnocení sester, a poděkování pracovníkům nemocnice.